Beta-globulin
| Název | Beta-globulin | Zkratka | EBGL | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | elektroforéza na agarózovém gelu | ||||||||||||||
| Statim: |
 Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 3 dny při 2-8 °C, 1 měsíc při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | bezrozměrné číslo | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida, glomerulonefritidy, jaterní postižení, Sjögrenův syndrom, kryoglobulinémie, AIDS, hemolytické anémie ↑ akutní a chronické záněty různé etiologie, zvýšení beta-lipopoteinu, paraproteinémie | ||||||||||||||
| Klinické informace: | V oblasti beta-globulinů migruje převážně transferin, beta-lipoprotein, C3 a C4 složka komplementu. Přítomnost genetické varianty transferinu se může projevit zneostřením této zóny. Za určitých okolností ovlivňují denzitu zóny beta-globulinů i skladování séra, kdy dochází k spontánní dekompozici C-složek komplementu a zóna je anodicky zneostřena. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Beta1globulin
| Název | Beta1globulin | Zkratka | EBB1G | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | elektroforéza na agarózovém gelu | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 3 dny při 2-8 °C, 1 měsíc při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | bezrozměrné číslo | ||||||||||||||
| Interpretace: | viz β-globuliny | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Hlavní složkou je transferin. Zvýšení volného hemoglobinu se projeví v této zóně. Může zde být i paraprotein. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Beta2globulin
| Název | Beta2globulin | Zkratka | EBB2G | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | elektroforéza na agarózovém gelu | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 3 dny při 2-8 °C, 1 měsíc při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | bezrozměrné číslo | ||||||||||||||
| Interpretace: | Viz β.globuliny | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Hlavní složkou je C3-složka komplementu | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Bilirubin
| Název | Bilirubin | Zkratka | BIL | ||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | absorpční fotometrie | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Statim: |
 Ano
|
||||||||||||||||||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||||||||||||||||||
| Stabilita: | sérum/plazma: 3 dny při 2-8 °C, 12 týdnů při -20 °C | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Jednotka: | µmol/l | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Doba odezvy: | Rutinně 24 hodin/STATIM do 2 hod od doručení vzorku do laboratoře | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ bez klinického významu ↑ hemolytické anémie, neefektivní erytropoéza, virové hepatitidy, autoimunitní hepatitis, ethylické postižení jater, jaterní cirhóza, postižení jater medikamenty, hepatocelulární karcinom, patologická gravidita (HELLP sy.), porucha vylučování primárními žlučovody, obstrukční ikterus | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Klinické informace: | Bilirubin vzniká v retikuloendotelárním systému v důsledku degradace starých erytrocytů. Hem, uvolněný z hemoglobinu a jiných proteinů je metabolizován na bilirubin, který je v komplexu s albuminem transportován do jater. V játrech je bilirubin konjugován s kyselinou glukuronovou, čímž se stane rozpustným, pak je transportován žlučovodem a posléze vyloučen trávicím traktem. Nemoci nebo stavy, u nichž je následkem hemolytických procesů zvýšená produkce bilirubinu natolik, že jej játra nestačí metabolizovat, se projevují vzestupem hladin nekonjugovaného (nepřímého) bilirubinu. Nezralost jater a některé další nemoci, u kterých je narušena konjugace bilirubinu se rovněž projevují vzestupem hladiny nekonjugovaného bilirubinu. Obstrukce žlučovodu nebo poškození hepatocelulární struktury způsobuje nárůst hladin nekonjugovaného (nepřímého) i konjugovaného (přímého) bilirubinu v oběhu. | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | Zabraňte hemolýze. Zkumavku nevystavujte světlu (snížení hodnot). Vadí chylozita. | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Výkon: | 81361 | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||||||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||||||||||||||||||
Bilirubin
| Název | Bilirubin | Zkratka | BILI | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | reflektanční fotometrie | ||||||||||||||
| Statim: |
Ano
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | ranní moč | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
moč
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 2 hodiny při 15-25 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | arb.j. | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | Rutinně 24 hodin/STATIM do 2 hod od doručení vzorku do laboratoře | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ falešná negativita: způsobena snadnou degradací bilirubinu na přímém světle ↑ hepatální (parenchymatózní) ikterus, posthepatální (obstrukční ikterus) | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Průkaz bilirubinu v moči pomocí diagnostických proužků je založen na azokopulační reakci, kterou poskytuje konjugovaný bilirubin se stabilní diazoniovou solí. V moči se vyskytuje pouze konjugovaný bilirubin, nekonjugovaný bilirubin není do moči vylučován. Slouží k diferenciální diagnostice ikterických pacientů spolu s laboratorním nálezem v krvi. | ||||||||||||||
| Poznámka: | Odběr provést ze středního proudu moče po důkladné hygienické očistě. | ||||||||||||||
| Výkon: | ---- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Bilirubin konjugovaný
| Název | Bilirubin konjugovaný | Zkratka | BILP | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | absorpční fotometrie | ||||||||||||||
| Statim: |
Ano
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | sérum/plazma: 3 dny při 2-8 °C, 12 týdnů při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | µmol/l | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | Rutinně 24 hodin/STATIM do 2 hod od doručení vzorku do laboratoře | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ bez klinického významu, pozdní zpracování vzorků, expozice světla ↑ viz. bilirubin celkový, konjugovaná hyperbilirubinemie, hemolytická anémie | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Bilirubin vzniká v retikuloendotelárním systému v důsledku degradace starých erytrocytů. Hem, uvolněný z hemoglobinu a jiných proteinů je metabolizován na bilirubin, který je v komplexu s albuminem transportován do jater. V játrech je bilirubin konjugován s kyselinou glukuronovou, čímž se stane rozpustným, pak je transportován žlučovodem a posléze vyloučen trávicím traktem. Nemoci nebo stavy, u nichž je následkem hemolytických procesů zvýšená produkce bilirubinu natolik, že jej játra nestačí metabolizovat, se projevují vzestupem hladin nekonjugovaného (nepřímého) bilirubinu. Nezralost jater a některé další nemoci, u kterých je narušena konjugace bilirubinu se rovněž projevují vzestupem hladiny nekonjugovaného bilirubinu. Obstrukce žlučovodu nebo poškození hepatocelulární struktury způsobuje nárůst hladin nekonjugovaného (nepřímého) i konjugovaného (přímého) bilirubinu v oběhu. V séru je konjugovaný bilirubin fyziologicky pouze v nepatrném množství, je filtrován ledvinami do moče. Průkaz bilirubinu v moči pouze pokud je zvýšen v krvi. | ||||||||||||||
| Poznámka: | Zabraňte hemolýze. Zkumavku nevystavujte světlu (snížení hodnot). | ||||||||||||||
| Výkon: | 81363 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Blast
| Název | Blast | Zkratka | BLAST | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | mikroskopické hodnocení | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Plná krev (K2EDTA, K3EDTA, Na2EDTA) | ||||||||||||||
| Stabilita: | 5 hod. při 15 - 25°C;fixovaný preparát neomezenou dobu | ||||||||||||||
| Jednotka: | bezrozměrné číslo | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | 24 hod | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↑ myeloproliferativní, lymfoproliferativní onemocnění | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Blast je první mikroskopicky rozeznatelná buňka bílé vývojové řady. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | --- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Bordetela pertussis toxin IgA
| Název | Bordetela pertussis toxin IgA | Zkratka | BPA | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza (CLIA) | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Sérum, plazma | ||||||||||||||
| Stabilita: | 1 týden při teplotě 2 - 8 °C; při -20 °C dlouhodobě | ||||||||||||||
| Jednotka: | IU/ml | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | Interpretace výsledků se provádí zhodnocením párových sér, přičemž odběr druhého vzorku by neměl být dříve než 3 týdny od prvního odběru. | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Bordetella pertussis je původce onemocnění pertuse (černý kašel). Onemocnění způsobují toxigenní kmeny, které produkují tzv. pertusový toxin.Pertuse je onemocnění doprovázené dlouhodobým kašlem, který často doprovází tzv. inspiračním stridor (chraptivý zvuk při nádechu). Po inkubační době (1-2 týdny) začíná onemocnění černý kašel necharakteristickým katarálním stádiem trvajícím přibližně 1 až 2 týdny. Poté se rozvine konvulzivní stádium trvající 2 až 3 týdny, kdy se objevují typické záchvaty paroxysmálního kašle, po nichž často následuje stridor a případně zvracení. K záchvatům kašle často dochází v noci. Při tomto vyšetření stanovujeme protilátky proti pertusovému toxinu ve třídě IgA, vzhledem k tomu, že proti černému kašli je zavedeno povinné očkování a touto metodou nerozlišíme postvakcinační a postinfekční protilátky, je nutné vyšetřovat párová séra (interval 21 dní) a hodnotit dynamiku protilátkové odpovědi. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | 82097 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Bordetela pertussis toxin IgG
| Název | Bordetela pertussis toxin IgG | Zkratka | BPG | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza (CLIA) | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Sérum, plazma | ||||||||||||||
| Stabilita: | 1 týden při teplotě 2 - 8 °C; při -20 °C dlouhodobě | ||||||||||||||
| Jednotka: | IU/ml | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | Interpretace výsledků se provádí zhodnocením párových sér, přičemž odběr druhého vzorku by neměl být dříve než 3 týdny od prvního odběru. | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Bordetella pertussis je původce onemocnění pertuse (černý kašel). Onemocnění způsobují toxigenní kmeny, které produkují tzv. pertusový toxin. Pertuse je onemocnění doprovázené dlouhodobým kašlem, který často doprovází tzv. inspiračním stridor (chraptivý zvuk při nádechu).Po inkubační době (1 – 2 týdny) začíná onemocnění černý kašel necharakteristickým katarálním stádiem trvajícím přibližně 1 až 2 týdny. Poté se rozvine konvulzivní stádium trvající 2 až 3 týdny, kdy se objevují typické záchvaty paroxysmálního kašle, po nichž často následuje stridor a případně zvracení. K záchvatům kašle často dochází v noci. Při tomto vyšetření stanovujeme protilátky proti pertusovému toxinu ve třídě IgG, vzhledem k tomu, že proti černému kašli je zavedeno povinné očkování a touto metodou nerozlišíme postvakcinační a postinfekční protilátky, je nutné vyšetřovat párová séra (interval 21 dní) a hodnotit dynamiku protilátkové odpovědi. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | 82097 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Borrelia IgG
| Název | Borrelia IgG | Zkratka | BG | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza (CLIA) | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Sérum, plazma | ||||||||||||||
| Stabilita: | 1 týden při teplotě 2 - 8 °C; při -20 °C dlouhodobě | ||||||||||||||
| Jednotka: | index | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | --- | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Borrelia burgdorferi s.l. (sensu lato) je původcem lymeské borreliózy. Borrelia burgdorferi s.l. v sobě zahrnuje 3 genospecies -B. burgdorferi s.s. (sensu stricto), B. garinii a B. afzelii. Onemocnění je přenášeno klíšťaty druhu Ixodes ricinius. Klinické projevy LB se dělí do tří stádií: 1. časné lokalizované stádium (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) - typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte asi u třetiny postižených. Toto stádium může být doprovázeno chřipkovými příznaky. V 2. časném diseminovaném stádiu (několik týdnů až měsíců po infekci) se objevuje zánětlivé postižení CNS (serosní meningitida), kardiální postižení, postižení oka (konjunktivitida), kloubů (migrující artralgie) a kůže (boreliový lymfocytom). Pro třetí pozdní stádium (více než 6 -12 měsíců po infekci) jsou charakteristické chronické změny různých orgánů, zejména kloubů, kůže a nervového systému. Je prokázáno, že B. afzelii způsobuje hlavně kožní postižení, B. garinii neuroborreliózu a B. burgdorferi senzu stricto artritidu a neuroborreliózu. Protilátky proti boreliím se stanovují v krvi (séru), likvoru, případně v synoviální tekutině. Protilátky třídy IgM jsou detekovatelné 3 – 4 týdny po přisátí klíštěte. Za 1 – 3 měsíce jsou odbourány, mohou však přetrvávat i několik měsíců. V případě hraničního nálezu je vhodný další odběr za 3-6 týdnů. Protilátky třídy IgG se objevují 4 – 8 týdnů po infekci, jsou někdy poměrně brzy odbourány (za 1 rok), ale mohou přetrvávat i mnoho let. U borelií nemají IgG protilátky protektivní charakter a i za jejich přítomnosti je možno se znovu nakazit boreliózou. Pouhá pozitivita protilátek bez klinických projevů nesvědčí o onemocnění. Časté jsou nespecifické pozitivity testu ELISA. Nespecifické zkřížené reakce ve třídě IgM mohou být způsobeny reakcí s revmatoidním faktorem. Nespecifické zkřížené reakce v IgG třídě mohou být způsobeny také reakcí s jinými spirochétami, EBV, streptokoky atd. V případě klinických potíží a pozitivity protilátek u metody ELISA je nutná konfirmace Westernblotem. Ale i naopak, negativní serologický nález nevylučuje onemocnění borreliózou. Borelie může někdy díky svým maskovacím schopnostem přežít léčbu v těle hostitele. Toto chování způsobuje atypické klinické symptomy i atypické klinické nálezy. Pacient s přeléčenou borreliózou by měl být 2 – 4 roky sledován. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | 82097 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Borrelia IgM
| Název | Borrelia IgM | Zkratka | BM | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza (CLIA) | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Sérum, plazma | ||||||||||||||
| Stabilita: | 1 týden při teplotě 2 - 8 °C; při -20 °C dlouhodobě | ||||||||||||||
| Jednotka: | index | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | --- | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Borrelia burgdorferi s.l. (sensu lato) je původcem lymeské borreliózy. Borrelia burgdorferi s.l. v sobě zahrnuje 3 genospecies -B. burgdorferi s.s. (sensu stricto), B. garinii a B. afzelii. Onemocnění je přenášeno klíšťaty druhu Ixodes ricinius. Klinické projevy LB se dělí do tří stádií: 1. časné lokalizované stádium (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) - typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte asi u třetiny postižených. Toto stádium může být doprovázeno chřipkovými příznaky. V 2. časném diseminovaném stádiu (několik týdnů až měsíců po infekci) se objevuje zánětlivé postižení CNS (serosní meningitida), kardiální postižení, postižení oka (konjunktivitida), kloubů (migrující artralgie) a kůže (boreliový lymfocytom). Pro třetí pozdní stádium (více než 6 -12 měsíců po infekci) jsou charakteristické chronické změny různých orgánů, zejména kloubů, kůže a nervového systému. Je prokázáno, že B. afzelii způsobuje hlavně kožní postižení, B. garinii neuroborreliózu a B. burgdorferi senzu stricto artritidu a neuroborreliózu. Protilátky proti boreliím se stanovují v krvi (séru), likvoru, případně v synoviální tekutině. Protilátky třídy IgM jsou detekovatelné 3 – 4 týdny po přisátí klíštěte. Za 1 – 3 měsíce jsou odbourány, mohou však přetrvávat i několik měsíců. V případě hraničního nálezu je vhodný další odběr za 3-6 týdnů. Protilátky třídy IgG se objevují 4 – 8 týdnů po infekci, jsou někdy poměrně brzy odbourány (za 1 rok), ale mohou přetrvávat i mnoho let. U borelií nemají IgG protilátky protektivní charakter a i za jejich přítomnosti je možno se znovu nakazit boreliózou. Pouhá pozitivita protilátek bez klinických projevů nesvědčí o onemocnění. Časté jsou nespecifické pozitivity testu ELISA. Nespecifické zkřížené reakce ve třídě IgM mohou být způsobeny reakcí s revmatoidním faktorem. Nespecifické zkřížené reakce v IgG třídě mohou být způsobeny také reakcí s jinými spirochétami, EBV, streptokoky atd. V případě klinických potíží a pozitivity protilátek u metody ELISA je nutná konfirmace Westernblotem. Ale i naopak, negativní serologický nález nevylučuje onemocnění borreliózou. Borelie může někdy díky svým maskovacím schopnostem přežít léčbu v těle hostitele. Toto chování způsobuje atypické klinické symptomy i atypické klinické nálezy. Pacient s přeléčenou borreliózou by měl být 2 – 4 roky sledován. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | 82097 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Borrelia burgdorferi sensu lato
| Název | Borrelia burgdorferi sensu lato | Zkratka | BORRE | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Uchování: | 2-8 °C | ||||||||||||||
| Transport: | 2-8 °C | ||||||||||||||
| Poznámka: | V krvi nízká pravděpodobnost záchytu. V primárním akutním stádiu onemocnění lze borelie prokázat v kožních bioptátech. Ve fázi hematogenního rozsevu (druhém stádiu) mohou být přítomny po krátkou dobu v periferní krvi - vyšetření by mělo být požadováno pouze v případě teplot a akutní fáze onemocnění, v pozdním stádiu onemocnění v mozkomíšním moku (neuroborelióza) a kloubním punktátu. | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | 7 dní | ||||||||||||||
| Abstrakt: | Kvalitativní detekce DNA Borrelia burgdorferi s. l. s analytickou specificitou pro B. burgdorferi s.s., B.garinii, B.afzelii, B.andersonii, B. bisetii, B.valaisiana, B.lusitanie, B.japonica, B.tanukii, B.turdi, B.sinica, B.mayonii. | ||||||||||||||
| Typ vyšetřovaného materiálu: | Likvor, punktát, moč, sérum, plasma, plná krev, klíště. | ||||||||||||||
| Zkumavka / odběrovka: | BD Vacutainer® K2E (fialová zátka) - plná krev, plasma, sterilní plastová zkumavka (likvor, moč), výtěrovka s PCR transportním médiem MWE | ||||||||||||||
| Množství vzorku pro vyšetření: | Mozkomíšní mok, kloubní punktát: 0,5 – 2 ml. Plná krev: 2 ml. Moč: 5-10 ml. | ||||||||||||||
Borrelia burgdorferi sensu lato
| Název | Borrelia burgdorferi sensu lato | Zkratka | BORRE | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Uchování: | 2-8 °C, klíště i při pokojové teplotě | ||||||||||||||
| Transport: | 2-8 °C, klíště i při pokojové teplotě | ||||||||||||||
| Poznámka: | V krvi nízká pravděpodobnost záchytu. V primárním akutním stádiu onemocnění lze borelie prokázat v kožních bioptátech. Ve fázi hematogenního rozsevu (druhém stádiu) mohou být přítomny po krátkou dobu v periferní krvi - vyšetření by mělo být požadováno pouze v případě teplot a akutní fáze onemocnění, v pozdním stádiu onemocnění v mozkomíšním moku (neuroborelióza) a kloubním punktátu. | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | 7 dní | ||||||||||||||
| Abstrakt: | Kvalitativní detekce DNA B. burgdorferi s. l. v mozkomíšním moku, kloubním punktátu, kožním bioptátu, moči, krvi i klíštěti. | ||||||||||||||
| Zkumavka / odběrovka: | Mozkomíšní mok, punktát,kožní bioptát, moč: sterilní zkumavka. Plná krev: Vacutainer® K2E (ref 368841). Klíště: Sterilní zkumavka, jiná uzavřená nádoba. | ||||||||||||||
| Množství vzorku pro vyšetření: | Mozkomíšní mok, kloubní punktát: 0,5 – 2 ml. Plná krev: 2 ml. Moč: 5-10 ml. Kožní bioptát: terčík do průměru max 4 mm. | ||||||||||||||
Buňka plazmatická
| Název | Buňka plazmatická | Zkratka | PLB | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | mikroskopické hodnocení | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | Plná krev (K2EDTA, K3EDTA, Na2EDTA) | ||||||||||||||
| Stabilita: | 5 hod. při 15 - 25°C;fixovaný preparát neomezenou dobu | ||||||||||||||
| Jednotka: | bezrozměrné číslo | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | 24 hod | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↑ lymfoproliferativní onemocnění, mnohočetný myelom | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Plazmocyty jsou efektorové B lymfocyty produkující protilátky. Je pro ně charakterisitcká bohatá bazofilní cytoplazma s projasněním kolem excentricky uloženého jádra. | ||||||||||||||
| Poznámka: | --- | ||||||||||||||
| Výkon: | --- | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
Bílkovina
| Název | Bílkovina | Zkratka | PROT | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | reflektanční fotometrie | ||||||||||||||
| Statim: |
Ano
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | ranní moč | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
moč
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 2 hodiny při 15-25 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | arb.j. | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | Rutinně 24 hodin/STATIM do 2 hod od doručení vzorku do laboratoře | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ falešně pozitivní výsledek pozorován u silně alkalických a bakteriálně kontaminovaných vzorků moči, všechny druhy proteinurie (renální, prerenální, subrenální, přechodná). Pozitivní nález proteinurie je nutné porovnat s klinickým obrazem a ostatním laboratorním nálezem. | ||||||||||||||
| Klinické informace: | U zdravého člověka nelze prokázat vyšší ztráty bílkovin v definitivní moči, většina proteinů neprochází zdravým glomerulem, pouze albumin a část mikroproteinů, kteréžto jsou z velké části resorbovány tubulárními buňkami. Nevýhodou testovacích proužků je jejich citlivost na albumin, méně na mukoproteiny, nízkomolekulární proteiny, Bence-Jonesově bílkovinu. Časné fáze glomerulárního onemocnění ani tubulointersticiální poškození nelze včas zachytit. | ||||||||||||||
| Poznámka: | Odběr provést ze středního proudu moče po důkladné hygienické očistě. | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
Bílkovina celková
| Název | Bílkovina celková | Zkratka | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | absorpční fotometrie | ||||||||||||||
| Statim: |
Ano
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 1 týden při 15-25 °C, 4 týdny při 2-8 °C, 1 rok při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | g/l | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | Rutinně 24 hodin/STATIM do 2 hod od doručení vzorku do laboratoře | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ střevní onemocnění s chronickými průjmy (celiakie, potravinová alergie, deficit disacharidáz, mukoviscidóza, tropická a netropická sprue, selektivní deficit IgA), hepatopatie, malnutrice, kachexie, ethylismus, analbuminémie, deficit tvorby Ig, glomerulonefritida, nefrotický syndrom různé etiologie, exsudativní enteropatie, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, popáleniny, ekzémy, hemoragická anémie, pseudohypoproteinémie (srdeční selhání, jaterní cirhóza, peritonitida, infúze, gravidita) ↑ pseudohyperproteinémie (dehydratace, průjmové onemocnění, zvracení, nedostatečný příjem tekutin, pocení, diabetes insipidus, polyurická fáze akutního selhání ledvin), chronická zánětlivá onemocnění, plazmocytom, Waldenstromova makroglobulinémie | ||||||||||||||
| Klinické informace: | V laboratorní terminologii se pojmem celkový protein rozumí velká skupina všech proteinů krevní plazmy a intersticiální tekutiny. Jde o více než 100 strukturně známých proteinů lišících se molekulovou hmotností, vlastnostmi, distribucí i biologickou funkcí. K významným funkcím patří udržování onkotického tlaku krve, transport mnoha látek, obrana proti infekci, enzymová aktivita, hemokoagulace, pufrační a antioxidační působení. Největší podíl na syntéze těchto proteinů mají játra, významně se na ní podílí také lymfocyty. Denní obrat činí přibližně 25 g. Pro syntézu je nezbytný dostatečný přísun proteinů v potravě, syntéza je regulována hormonálně. Produktem odbourávání jsou aminokyseliny, které se opětovně využívají pro syntetické reakce nebo jsou dále odbourávány. Konečným produktem degradace proteinů je močovina, která se z těla vylučuje převážně močí. Malé množství proteinových molekul je z těla vylučováno přímo močí a stolicí. | ||||||||||||||
| Poznámka: | ----- | ||||||||||||||
| Výkon: | 81365 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
C-peptid
| Název | C-peptid | Zkratka | CPEP | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunostanovení | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum, plazma (EDTA, heparin) | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | sérum/plazma: 5 hodin při 15 -25 °C, 5 dní při 2-8 °C, 2 měsíce při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | pmol/l | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Doba odezvy: | 24 hodin | ||||||||||||||
| Interpretace: | ↓ DM závislý na příjmu inzulinu, ↑ renální selhání, inzulinom, obezita, metabolický syndrom | ||||||||||||||
| Klinické informace: | Beta-buňky Langerhansových ostrůvků štěpí účinkem specifických enzymů proinzulin za vzniku ekvimolárního množství C-peptidu a inzulinu. Inzulin je z 50-60 % zachycen játry, C-peptid je jaterní tkání vychytáván z cca 12% - proto C-peptid v krvi poskytuje mnohem spolehlivější informaci o sekreci beta-buněk než samotný inzulin, při stanovení neinterferuje exogenní inzulín podávaný léčebně. Podstatná část C-peptidu se z oběhu prostřednictvím ledvin vylučuje do moče. | ||||||||||||||
| Poznámka: | ---- | ||||||||||||||
| Výkon: | 93145 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
CA 125
| Název | CA 125 | Zkratka | C125 | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza CMIA | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 24 hodin při 15-25 °C, 1 týden při 2-8 °C, dlouhodobě při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | kU/l | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | CA 125 je exprimován u 80% karcinomů ovarií serózního typu. Zvýšená hladina byla prokázána také u hepatocelulárního karcinomu. Po odstranění tumoru klesá koncentrace CA 125 o 75-90%. Zvýšené hladiny CA 125 v séru způsobené nemaligním onemocněním obvykle zahrnují chronická onemocnění jater, peritonitidu, benigní onemocnění ovarií a endometria, leiomyom nebo selhání ledvin. | ||||||||||||||
| Klinické informace: | CA 125 je heterogenní glykoprotein s vysokým obsahem sacharidů, produkovaný fetálními epiteliálními tkáněmi coelomového původu. V dospělém věku může být omezeně syntetizován v normálním epitelu tkáně vejcovodů, bronchů, endometria, cervixu, ale i v mezotelu pleury, perikardu a peritonea. CA 125 je důležitý marker vhodný k monitorování karcinomu ovarií. Senzitivita v dalších gynekologických nádorech je nižší. Zvýšená hladina CA 125 byla prokázána u hepatocelulárního karcinomu. Screening CA 125 v séru nemocných s karcinomem ovarií je prováděn pouze v případě rodinné predispozice. | ||||||||||||||
| Poznámka: | Zabraňte hemolýze, nevhodné je ikterické a chylózní sérum. Zmrazené vzorky musejí být po rozpuštění důkladně promíchány a znovu důkladně promíchány před použitím | ||||||||||||||
| Výkon: | 81235 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||
CA 15-3
| Název | CA 15-3 | Zkratka | C153 | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza CMIA | ||||||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||||||
| Stabilita: | 24 hodin při 15-25 °C, 1 týden při 2-8 °C, dlouhodobě při -20 °C | ||||||||||||||||||
| Jednotka: | kU/l | ||||||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||||||
| Interpretace: | Patologická hodnota CA 15-3 s vysokou pravděpodobností svědčí pro existenci maligního onemocnění, negativní výsledek však existenci nádoru nevylučuje. Zvýšené hodnoty nalézáme především u nemocných s maligními nádory prsu, ale také u bronchogenního karcinomu, nádorů GIT, prostaty ovarií a dělohy. Hraniční a zvýšené hodnoty se objevují u benigních onemocnění prsu a trávicího ústrojí, dále jaterní cirhózy, hepatitidy, bronchitidy a také u těhotných. | ||||||||||||||||||
| Klinické informace: | CA 15-3 je antigen polymorfního epiteliálního mucinu, definovaný na základě monoklonálních protilátek. V dospělosti je syntetizován v epiteliálních buňkách vývodů mléčné žlázy, slinných žláz a bronchů. Je to glykoprotein, který je produkován především karcinomy prsu, případně dalšími adenokarcinomy. | ||||||||||||||||||
| Poznámka: | ----- | ||||||||||||||||||
| Výkon: | 81235 | ||||||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||||||
CA 19-9
| Název | CA 19-9 | Zkratka | C199 | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Princip stanovení: | chemiluminiscenční imunoanalýza CMIA | ||||||||||||||
| Statim: |
Ne
|
||||||||||||||
| Vyšetřovaný materiál: | sérum | ||||||||||||||
| Primární materiál: |
krev
|
||||||||||||||
| Stabilita: | 24 hodin při 15-25 °C, 1 týden při 2-8 °C, dlouhodobě při -20 °C | ||||||||||||||
| Jednotka: | kU/l | ||||||||||||||
| Frekvence stanovení: | denně | ||||||||||||||
| Interpretace: | Vysoké hodnoty CA 19-9 lze nalézt u karcinomu pankreatu. U pacientů s koncentrací >100000 kU/l byly téměř vždy nalezeny metastázy. Koncentrace CA 19-9 dobře korelují s efektem terapie. Značně zvýšené hladiny CA19-9 v séru působí cholestáza, ale i benigní a zánětlivá onemocnění žaludku, střeva, pankreatu a jater. | ||||||||||||||
| Klinické informace: | CA 19-9 se vyskytuje jako glykolipid ve tkáni nebo mucin v séru. Obsahuje determinanty lidské krevní skupiny sialyl-Lewis (a). Kolem 5-10% populace tento antigen netvoří. Marker lze využít pro odhad přítomnosti nádoru pankreatu, kde dosahuje vysoké senzitivity (až 70-90 %). Vysokou senzitivitu dosahuje tento marker i podle závažnosti onemocnění u karcinomů kolorekta (18-58 %), u cholangiocelulárních karcinomů (22-49 %), u nádorů žlučových cest (55-79 %) a žaludku (25-60 %). Koncentrace CA 19-9 korelují dobře s efektem terapie. Mucinózní karcinomy ovaria mohou taktéž produkovat CA 19-9. | ||||||||||||||
| Poznámka: | ---- | ||||||||||||||
| Výkon: | 81235 | ||||||||||||||
| Prováděno v: |
|
||||||||||||||
| Referenční meze |
|
||||||||||||||